Zájemci o převedení.
 
16 nebo 17.srpna 1949 přijel do Karlových Varů jistý Plzeňský podnikatel, továrník a majitel obuvnické firmy Petlan a jeho žena
a již na počátku celé této akce bylo domluveno že za převedení získá Skomarovský darem jejich auto Studebacker. Se svým vozem zelené barvy a plzeňskou poznávací značkou zajel Petlan do firmy Autodoprava v Drahovicích kde zaparkoval a jednal se Skomarovským zatímco venku zaměstnanci obdivovali vozidlo americké výroby jaké ještě nikdy neviděli. Při odchodu z firmy s nimi prohodil pár slov a odtud odjeli ke Skomarovským ti bydleli na okraji K.Varů vedle prádelny, bylo to při výjezdu z města směrem na Kyselku. Žena Skomarovského si s paní Petlanovou povídala, ta se mimo jiné ptala zda neví kde se dá zakoupit nějaký parfém a Marie poradila že nejlépe ve městě. V té době prý neměla Skomarovská opravdu ani potuchy že by Petlanovi měli být zavražděni. Na podvečer Skomarovský Oplem Admiralem a Petlanovi svým Studebackerem odjeli k Bělouskovým kde se měli připravit na ranní cestu k hranicím.
 
    
                                         Bělouskův domek v Mezirolí na konci vesnice.
 
Do Bělouskovo domku v Mezirolí dorazili v době kdy již nikdo nebyl doma, paní Bělouskovou odvezl mezitím Bělousek v dohodnutou hodinu ke Skomarovským a zdůvodnil to manželce tak že paní Skomarovské není dobře a potřebovala by společnost.
>V této věci se výpovědi obou žen v pozdějších výpovědích rozcházely, paní Skomarovská tvrdila že jí bylo dobře a nabízela dokonce Bělouskové že by mohly zajít do kina.<
V té době se začínají naplňovat poslední chvíle manželů Petlanových. Skomarovský pohostil oba manžele i Petlan přinesl z vozu nějakou konzervu, pití tedy alkohol byl přivezen Skomarovským z města a tak celá záležitost začala plynout jím udávaným směrem. Byla jedna hodina v noci a v dolní místnosti Bělouskovy vily Petlan s manželkou odešli do vedlejší ložnice a usnuli. Po nějaké chvíli do ložnice vešel Skomarovský s Bělouskem, rozsvítil lampičku stojící u postelí a přistoupil k Petlanovi v jedné ruce lampu a v druhé kladivo. Petlan náhle procitnul, zřejmě jej osvítilo světlo z lampy, obdržel však silnou ránu pěstí rukou která svírala kladivo a vzápětí hned několik silou vedených ran kladivem do hlavy. Petlanová byla několikrát udeřena do hlavy železnou tyčí kterou si přinesl ze sklepa Bělousek. Vše bylo během několika chvil dokonáno !



 


Ve vražedné euforii pak vylámal Skomarovský muži zlaté zuby, oběma sejmuli hodinky a další šperky ženě náušnice a nakonec jim svázali nohy i ruce. Vila byla situována na konci vesnice a z jedné strany nesousedila s žádným stavením a tak když se jim podařilo mrtvoly obou vystrčit oknem na dvůr tak je pracně vstrčili do připravených pytlů do kterých se jinak nakládalo uhlí, naložili je do Skomarovského Oplu a s oběma odjeli k bývalé cihelně která stála nedaleko Mezirolí. Cihelna stála na rozlehlé louce a blízko ní ze země vyvěrala větrací šachta z podzemních kaolinových dolů která sem dosahovala až z Nové Role a již hodnou dobu se nevyužívala, byla zatopena, místo bylo odlehlé a opuštěné, Bělousek ji objevil když již dříve chodil po okolí nebo když navštívil místní cihelnu. Oba nešťastníky se podařilo lehce vhodit do šachty, naházely na ně listí a hlínu a pak se vrátili zpět do vily kde začalo uklízení. Kufry odnesli do koupelny, svršky naházeli pod postel a uklízeli až do rána, všude byla krev a to je zdržovalo, krev v místnostech vytíral Skomarovský sám, vypovídal později Bělousek.
Druhý den když se Bělousková vrátila poznala hned že se v kuchyni něco dělo všude byl zřejmý nepořádek podlaha byla špatně vytřena záclony byly mokré a hozené přes židle, Skomarovský říkal že večer zvracel a tak to vše chtěl dát do pořádku. Poté chtěla Bělousková vstoupit do ložnice ale ta byla zamčená, chvíli se dohadovali a nakonec někdo z nich ložnici odemknul. Bělousková viděla že je vše rozházeno, pod postelí hadry a oblečení a na okně si všimla stop po krvi. Když se začala vyptávat co se dělo tak jí vše Bělousek řekl a připojil se Skomarovský, vše bral na sebe a prohlašoval že
Bělousek nic neudělal a že za nic nemůže. Po dalších dohadech co s kufry a oblečením vše Skomarovský naložil do vozu manželů Petlanových a odjel směrem do Karlových Varů kde zajel do firmy a auto umístil do garáže, zaměstnanci se sice podivovali nad tím že zde není i pan Petlan který když s nimi mluvil tak říkal že ještě přijede a Skomarovský pak auto začal sám používat přičemž zaměstnancům řekl že ho od pana Petlana koupil. V následující době začal Skomarovský rozprodávat nejrůznější součásti oděvů po pozůstalých, šperky, zlato a hodinky. Ve St.Roli u zlatníka který se znal s Bělouskem chtěl prodat zubní zlato a další věci, ten to však kategoricky odmítl, doba byla zlá..
Zelený vůz Studebacker získaný po zavražděném Petlanovi po nějaké době Skomarovský prodal v Plzni firmě KOVONA za 180.tisíc. Za získanou sumu pak zakoupil od člena francouzského velvyslanectví v Praze za 200 tisíc vůz stejného typu ale v černě smaltovaném provedení. Tento vůz pak používal až do doby zadržení.
 
      
Po zatčení Skomarovského byl vůz firmě Kovona zabaven a je v Karlovarských garážích StB.



 

                                                                     Kožich.
 
                                 Po paní Petlanové nalezli v jednom z kufrů dámský kožich který byl
velmi zvláštní a jistě drahý a tak jej vzal Skomarovský s sebou při příští cestě do Prahy kde se jej snažil prodat. Do Prahy tehdy s ním jeli Kemr, Masjak a Pospíšil to bylo koncem září 1949
a v Praze navštívili Rusku Kabrykovou té nabídli kožich po zavražděné Petlanové z Plzně za 80.000 ale ona jej odmítla a tak ho u ní
nechali kdyby se náhodou naskytla možnost prodeje někomu dalšímu. Při příští návštěvě jim ho vrátila s tím že se žádný kupec se nenašel a tak s kožichem v další době disponoval Bělousek který jej dostal za pomoc při odstranění Patlanových. V příští době byla Bělousková viděna v tomto kožichu na veřejnosti a stalo se že jakási žena zřejmě z Plzně poznala kožich jako kožich své přítelkyně která opustila republiku a od té chvíle se již neohlásila i když měli domluveno že po příjezdu na druhou stranu dá o sobě vědět. Kožich byl unikátní a těžko by se objevil v dalším exempláři. Toto zjištění si nenechala pro sebe a celou záležitost nahlásila na Policii kde s ní byl sepsán protokol. Je ale pravdou že v té době již byla celá skupina tajně sledována policií a StB.
 
Exhumace mrtvol.
Místo kde se nacházeli zavraždění označil policii Bělousek sám okamžitě po zatčení. Místo se nacházelo na louce vedle bývalé cihelny kam se odbočilo doleva z Nejdecké silnice před zatáčkou do Mezirolí. Stará větrací šachta asi 1,2 x 1,2 metru měla vydřevené stěny a byla zatopena vodou zrovna tak jako celá štola vedoucí sem až z porcelánky v Nové Roli, štolu vykopali zajatci již během války.Na začátku akce bylo třeba odčerpat vodu, část bahna a kaolinu. Provedl se překlad otvoru šachty dvěma trámy které byly svázány dohromady lanem a na který se zavěsil velký kotel kterým se pak vše dva dny vyzdvihovalo. Po dvoudenní námaze kdy se na vyzdvižení vody a bláta podílel hlavně karlovarský hasičský sbor byly mrtvoly venku.
 
     
Vyzdvižené oběti byly uloženy do připravených dřevěných necek byly ostříkány vodou a policií byla provedena fotodokumentace, podle později uváděných poznatků "došlo k úniku některých fotografií z vyšetřovací složky" kdy některé fotografie byly nalezeny volně v jedné z policejních služeben příslušníkem policie který je nalezl a odevzdal, věc pak byla šetřena ale nebylo možné shledat kdo fotografie ze složky vyndal a pro jaký účel měly sloužit. Jak se stává začaly, se pomalu šířit fámy.
                                                                                                                                                              Přiloženo několik fotografií.


   

 
                 
Vyzdvižené mrtvoly a pozůstatky byly převezeny nákladními vozy do Karlovarské okresní nemocnice kdy se na transportu opět podílel Karlovarský sbor hasičů a následovně dne 8.12.1949 tedy až po čtyřech měsících od uskutečnění posledních vražd byly pitvány. Podle vyjádření Dr.Vojíře z tamní prosektury který pitvy prováděl měli zavraždění většinou rozdrcený mozek a dutiny lebeční, rány byly vedeny velkou silou a popis dalších pitevních nálezů se vyjadřoval běžnou odbornou terminologii lékařů.
 
Dřevěná chatička v lese poblíž.

Fáma která panovala později mezi obyvateli Karlových Varů a asi dodnes panuje vypráví že vraždy se udály v dřevěné chatce utopené v lesním zákoutí v zatáčce na nedalekém místě. Zvěsti o místu jsou už téměř věrohodné a chmurné místo umístění chatky tomu nahrává, pravda je však taková že v tomto dřevěném domku v té době bydlel jistý neodsunutý občan Rakouské národnosti který odtud každé ráno pochodoval pěšky na nejbližší autobus do Staré Role aby se dostal do zaměstnání, byl totiž hudebníkem v karlovarském orchestru který tehdy řídil známý dirigent Bartl a tento Rakouský občan o zavražděných nic netušil.

 
Sledování a získaný informátor.
Ještě než došlo k zatčení hlavních aktérů případu běželo již sledování podezřelých osob slovenské a ukrajinské národnosti aniž by tyto o tom věděli. Bylo třeba zjištěno že Skomarovská při nákupu ve městě na volném trhu utratila 40 tisíc, nikdo z detektivů však netušil že peníze pocházejí z  vražd, bylo to v srpnu dva dny po uskutečněné vraždě manželů Petlanových.
Bylo třeba bezodkladně získat uvnitř Ruské komunity informátora a to se podařilo. V červenci tedy asi měsíc před posledními vraždami byl získán pro spolupráci šofér o kterém jsme již mluvili a který pracoval pro Bělouska v jeho firmě v Mezirolí . Na základě jeho poznatků a zjištění se podařilo soustředit mnoho potřebných důkazů na základě kterých pak mohli být zatčeni všichni podezřelí kteří se pohybovali okolo Skomarovského. Mezitím také přišlo na Karlovarskou policii anonymní udání že Skomarovský mezi kamarády propagoval zřízení Velké Ukrajiny za pomoci USA a že se stýká s nějakými důstojníky kteří jsou ubytováni v hotelu Imperiál a to bylo dalším impulsem který rozhýbal celý policejní aparát. Skomarovský byl již sledován a v listopadu 1949 byl poslán ústředně SNB v Praze bleskový fax :

 

"Dnes ráno v 7:00 odjel z K.Varů do Prahy svým černým Studebakerem Jurij Skomarovský ve společnosti Bělouska a s dalšími osobami  kteří jsou podezřelí z protistátní činnosti.  Žádám o sledování v Praze – pozor - doporučeno rychlé vozidlo."

Z Prahy přišla odpověď:
"Fax jsme obdrželi pozdě a nebylo možno dotyčné sledovat. Je třeba tyto záležitosti řešit dřívějším zasláním."
 

 
  

   

 
 
Vzpomínky nezasvěcených a pamětníků dodnes tvrdí že Skomarovského zatkli
po delším obléhání a střelbě v jeho vile.
Není to však pravda.
  
Skomarovského vila vedle silnice při výjezdu z Karlových Varů na Kyselku.
Na základě shromážděných důkazů ať již získaných od spolupracovníků nebo z vlastní práce policie
se rozeběhlo rozsáhlé zatýkání. Skomarovský však zmizel, nejspíš dostal "echo" známých měl všude dostatek.
Bylo vyhlášeno celostátní pátrání a to nakonec bylo úspěšné protože během několika málo dnů se ozvala
policejní stanice z Ústí n/ Labem.
 Jiří SKOMAROVSKÝ bydlištěm Karlovy Vary Masarykovo nábř. 23, byl  5.prosince 1949
 zatčen v Ústí nad Labem a jmenovaného si tam převzal pracovník z velitelství StB K.Vary.
 
Mezi tím se již na Karlovarské policejní vyšetřovně rozhovořili další ze zatčených a vyšetřovaných:
Vypovídá Antonovič Bělousov:
Když byl Skomarovský správcem velkostatku v Sedleci, zabíjel na černo dobytek a rozprodával jej, dále prodával auta která mu opravoval syn hostinského Peyla ze Sedlece říkal že auta jsou od Rusů kteří se vracejí do SSSR. - při dotazu o kolika dalších vraždách věděl uvedl Bělousek že ví jen o vraždách Petlanových v létě r.1949. - o ženě Skomarovského vypověděl že se říkalo že byla členkou Vlasovovy armády gen.Buňačenka.
 
Vypovídá Pospíšil – účetní ve firmě:
Jejich účetní byl vyslýchán a sepsán protokol ze kterého vyplynulo že v době kdy Skomarovský obdržel Nár.správu autodopravy spolu s Masjakem zpronevěřili součástky za160 tisíc. Na návštěvu jeho firmy chodili Bělousov majitel autodopravy v Mezirolí a někteří další označení a později zadržení občané České národnosti.

Vypovídá Petr T. pseudo LIHOVSKÝ:
Při jedné policejní kontrole dopravní policií se Skomarovský prokázal jakousi legitimací načež policie okamžitě ustoupila od zevrubné kontroly vozu která se tehdy běžně prováděla."
 
Vypovídá jakýsi Šebesta:
Jednou jsem doprovázel Skomarovského do Plzně a cestou se mu porouchala spojka, nemohli jsme pokračovat dále ale stalo se že nás míjel traktor s valníkem, Skomarovský na něj mával aby zastavil ale traktorista pokračoval v jízdě dál. Skomarovský ho doběhl, vyskočil na valník a začal střílet do vzduchu takže traktorista raději zastavil, bylo mu hrubě vynadáno jak si může dovolit nezastavit ruskému hrdinovi který jej osvobodil a podobně. Řidič traktoru dostal takový strach že nás připojil a odvezl zpět až do Březové."
 
Vypovídá Kudno Jan - šofér:
Při společné cestě do Plzně jsme zastavili u náklaďáku s pneumatikami ze kterého Skomarovský několik pneumatik odcizil a ty pak později prodal.
 

Obvinění manželek:
Manželky obou věděly o vraždách a neohlásili to a navíc rozprodávaly věci po zavražděných. Skomarovská se hájila že jí kdysi Skomarovský znásilnil a celý život po jeho boku z něj měla strach - že ji bije a ona mu zase vyhrožovala že ví více ……